Charakteristika inštrumentálneho kontrapunktu
Všeobecné znaky inštrumentálneho kontrapunktu (1600 – 1750)
Už v období vokálnej polyfónie boli komponované inštrumentálne skladby alebo vokálne skladby s doprovodom nástrojov (napr. J. des Près). V nich sa však slohovo nelíšila nástrojová zložka od zložky speváckej, a preto řradíme tieto skladby do obdobia vokálnej polyfónie. Inštrumentálny sloh sa začína rozvíjať počas 16. storočia v súvislosti s rozvojom techniky hudobných nástrojov (koniec 16. stor. – husle, zač. 18. stor. – klavír).
Inštrumentálna technika ovplyvnila hudobné myslenie po stránke:
melodickej – volnější intonace nezvyklých intervalů (zv.4, zm.5, zm.7), melodický rozsah (až 3 oktávy)
pohybovej (tj. tempo a rytmus) – hlasy jsou daleko pohyblivější, s pravidelnými i nepravidelnými takty a synkopací až k uvolněnému metru – rubato
harmonické – staré tóniny mizí, ustaluje se tónina durová a mollová (harmonická a melodická)
– mizí staré klíče (užívá se houslový, basový, altový a tenorový klíč)
– ustaluje se benevolentnější názor na disonanci a její značné užívání
po období doprovázené monódie (florentská opera) brzy dochází k syntéze polyfonního a
harmonického (homofonního) myšlení, čímž je položen základ k instrumentálnímu
kontrapunktu, jehož vrcholný rozkvět spadá do první poloviny 18. stol. (odtud
„bachovský“ kontrapunkt)
formové – instrumentální periodická melodie se rozvíjí na základě motivické práce, dalšími formotvornými
prvky jsou figura a pasáž
– vznikají nové formy: toccata, fuga, sólová sonáta, ciaccona, passacaglia, concerto grosso, suita
Instumentální polyfonie vzniká spojením dvou nebo několika samostatně vedených hlasů nástrojové povahy v mezích harmonické a formové zákonitosti.
Největší představitelé: Arcangelo Corelli, Antonio Vivaldi, Georg Friedrich Händel, Johann Sebastian Bach.
U nás např.: Jan Dismas Zelenka, Josef Ferdinand Seger, Bohuslav Matěj Černohorský.
6) Notace vokální polyfonie
OBRÁZOK
Francouzský houslový G klíč vymizel koncem 17. stol. Nejobvyklejší notací v 16. stol. byla sestava klíčů sopránového, altového, tenorového a basového.
