Vokálny dvojhlasný synkopický kontrapunkt
Začátek věty
-
větu zahajujeme vždy plnými konsonancemi (1, 5 nebo 8 ve vrchním, 1 nebo 8 ve spodním hlase)
-
začínáme nejčastěji po 1 pomlce na lehké době (o ˝ hodnoty cantu firmu)
-
můžeme začít rovněž na těžké době (1. takt je pak v poměru 2:1, na obou dobách jsou pouze konsonance)
Průběh věty
-
hlasy postupují zpravidla v poměru délek 1:1 (tedy v celých nebo půlových hodnotách)
-
kontrapunkt je však důsledně synkopován, tj. přesouván z těžké doby na následující lehkou (o ˝ délky c. f.)
-
hodnota každé noty v cantu firmu je rozdělena na 2 doby
-
na těžkých dobách nastupuje vždy cantus firmus, na lehkých kontrapunkt (lehké doby jsou tedy zdůrazněny)
-
na lehkých dobách užíváme pouze konsonance (1, 3, 5, 6, 8, 10)
-
na těžkých dobách v kontrapunktu užíváme: a) konsonance
b) připravené disonantní průtahy (pouze klesající)
-
disonantní průtahy ve vrchním kontrapunktu: 4 3
7 6
9 8 (méně vhodný)
2 1 (zakázaný)
-
disonantní průtahy ve spodním kontrapunktu: 2 3
9 10
4 5 (méně vhodný)
7 8 (zakázaný)
-
interval 1 (unisono) se v průběhu věty může užívat na lehkých i těžkých dobách
Pohyb hlasů
-
paralelní nebo skryté 5 a 8 mezi lehkými dobami dvou sousedních taktů jsou chybné (na těžkých dobách sousedních taktů nevadí)
-
pokud nelze vytvořit disonantní průtah, použijeme na těžké době konsonanci
-
výjimečně můžeme opustit synkopování a dočasně postupovat v poměru 2:1
Závěr věty
-
větu zakončujeme: a) synkopicky (připraveným průtahem 7 6 8 nebo 2 3 1)
b) v poměru 1:1 nebo 2:1 (pokud nelze vytvořit synkopu)
